Racionálně emotivní behaviorální terapie (Albert Ellis)

Co to tvrdí

Základní tvrzení je jednoduché: člověka netrápí to, co se mu stalo, ale to, co si o tom myslí. Ellis to zachytil do takzvaného ABC modelu. A je aktivující událost (třeba vyhazov z práce nebo odmítnutí). B je přesvědčení (belief), které si o té události člověk vytvoří. A tady podle Ellise vzniká ten hlavní problém: lidé si místo pouhého přání nebo preference („chtěl bych, aby se to nestalo“) často vytvářejí tuhá, absolutistická přesvědčení typu „tohle se nesmí stát“ nebo „musím být vždycky úspěšný, jinak jsem k ničemu“. C je důsledek (consequence): emoce a chování, které z přesvědčení B vyplývají, ne přímo z události A. Ellis model později rozšířil o D (disputing, aktivní zpochybnění toho tuhého přesvědčení, tedy ptát se, proč by to vlastně mělo platit jako absolutní pravidlo) a E (effective new belief, výsledné funkčnější přesvědčení, které z toho zpochybnění vzejde). Cílem metody není naučit člověka být bez emocí, ale rozlišit zdravé, přiměřeně silné emoce (např. zármutek, zklamání) od emocí, které vznikají z přehnaně tuhého, absolutistického myšlení (např. zoufalství, zuřivost), a ty druhé cíleně zpochybňovat.

Kdo to formuloval a kdy

Autorem je americký psycholog Albert Ellis. Zakládajícím, systematickým textem je kniha Reason and Emotion in Psychotherapy (1962), kde Ellis poprvé podrobně popisuje ABC model. Metoda ale prošla dvěma přejmenováními, a zdroje se shodují jen na jednom z nich. Lépe doložené je druhé přejmenování: Ellis sám v textu Changing Rational-Emotive Therapy (RET) to Rational Emotive Behavior Therapy (REBT) (otištěno 1994 v The Behavior Therapist, přetištěno 1995 v Journal of Rational-Emotive and Cognitive-Behavior Therapy) vysvětlil, proč v roce 1993 přejmenoval metodu z „racionálně-emoční terapie“ (RET) na „racionálně emotivní behaviorální terapii“ (REBT). Šlo o reakci na kritiky, že přístup opomíjí chování. První přejmenování, z původní „racionální terapie“ na „racionálně-emoční terapii“, je naopak nejisté co do data: druhotné zdroje se rozcházejí mezi roky 1959 a 1961 a přímý primární pramen k tomuto prvnímu přejmenování se dohledat nepodařilo, přesné datum zůstává nezjištěno. Institucionální zázemí je ale doložené přesně: podle vlastních stránek Albert Ellis Institute byl 2. dubna 1959 v New Yorku založen „The Institute for Rational Living, Inc.“, který byl 14. června 1996 přejmenován na Albert Ellis Institute. Časopis Americké psychologické asociace Monitor on Psychology (DeAngelis, 2007) v nekrologu po Ellisově smrti v roce 2007 popisuje, že je „obecně považován za děda kognitivně behaviorální terapie“ (grandfather of cognitive behavior therapy).

Co je z toho doložené

Metaanalýza David, Cotet, Matu, Mogoase a Stefan (2018, Journal of Clinical Psychology) shrnula 84 studií za 50 let existence metody (68 z nich umožnilo srovnání REBT s jinými přístupy nebo kontrolní skupinou, 39 srovnání před a po léčbě u stejných lidí). Výsledek: střední velikost účinku ve srovnání s jinými podmínkami (d = 0,58 pro obecné výsledky, d = 0,70 konkrétně pro míru iracionálních přesvědčení) a podobně střední účinek při srovnání stavu před a po terapii (d = 0,56, resp. d = 0,61). Autoři to shrnují jako doklad, že REBT je „funkční psychologická intervence“. Je ale třeba otevřeně dodat, že nejde o posouzení zvenčí. Všichni autoři metaanalýzy podle afiliací uvedených v článku působí na katedře klinické psychologie a psychoterapie Babeș-Bolyai University v rumunské Kluži a první autor Daniel David je podle stránek Albert Ellis Institute ředitelem výzkumu tohoto institutu, který založil sám Ellis. Hodnocení tedy pochází od výzkumníků institucionálně spojených s metodou, ne od nezávislého týmu mimo její okruh.

Novější a rozsáhlejší systematický přehled King, Plateau, Turner, Young a Barker (2024, PLOS ONE) zahrnul 162 intervenčních studií REBT (rešerše do prosince 2023). Studie podle něj většinou hlásí pokles iracionálních přesvědčení, nárůst racionálních přesvědčení a zlepšení duševního zdraví (např. u deprese). Metodologickou kvalitu studií ale autoři hodnotí jako dobrou jen v oblasti sportu a pohybu, ve všech ostatních oblastech jako nízkou. Proto podle nich nejde s jistotou říct, že změny způsobila právě REBT a právě změna přesvědčení, a volají po přísněji navrženém výzkumu.

Co je sporné a kým jmenovitě

Dva konkrétní, jmenovité spory. Za prvé, G. Barry Morris (1976, Canadian Journal of Counselling and Psychotherapy) kritizoval samotný teoretický základ metody: podle něj je Ellisovo pojetí „iracionality“ filosoficky příliš úzké a omezující, a to, co Ellis označuje za iracionální myšlení, může být naopak nutným mezikrokem k hlubší osobní integraci, ne něčím, co se má prostě odstranit. Za druhé, Windy Dryden (2011, Journal of Rational-Emotive & Cognitive-Behavior Therapy), sám dlouholetý školitel v REBT, ne nepřátelský vnější kritik, systematicky prošel poslední velký autorský text samotného Ellise a jeho ženy Debbie Joffe Ellisové (kniha v edici Americké psychologické asociace Theories of Psychotherapy, 2011) a napočítal v něm 74 chyb a nejasností v popisu vlastního ABC modelu, z toho 59 u přesvědčení na pozici B a 38 konkrétně u „iracionálních přesvědčení“. Jinými slovy: ani poslední autorské vyjádření zakladatele metody se podle tohoto rozboru nevyhnulo chybám a nejasnostem právě u klíčového pojmu.

Co z toho prakticky funguje bez ohledu na ten spor

Bez ohledu na nejasnosti kolem pojmu „iracionálního přesvědčení“ nebo na filosofické námitky k pojmu iracionality jako takovému zůstává použitelné samotné jádro cvičení: zastavit se u silné nepříjemné emoce, napsat si (nebo si v hlavě přesně zformulovat) tuhé, absolutistické přesvědčení za ní („musí to být jinak“, „nesmím to zvorat“), a aktivně se zeptat, proč by to přesně mělo platit jako nutnost, ne jen jako přání. Tenhle krok je prakticky totožný s postupem, který později propracoval Aaron Beck ve své kognitivní restrukturalizaci. Obě metody pracují se stejným základním pozorováním, že emoci netvoří situace, ale myšlenka o situaci, jen s jinak pojmenovanými kroky a jinak přesně vymezenými kategoriemi myšlenek.

Kde se s tím člověk běžně setká

ABC model se v populárně-psychologických knihách a v koučinku objevuje velmi často bez odkazu na Ellise a bez označení „REBT“, jako obecný návod „zastav se mezi tím, co se stalo, a tím, jak na to reaguješ“. Objevuje se i v podnikových programech na zvládání stresu a odolnosti. Zvlášť časté je setkání s ním přes popularizovaný „praktický stoicismus“: Ellis sám se v knize Reason and Emotion in Psychotherapy (1962) otevřeně hlásil k inspiraci starými stoickými filosofy, konkrétně k myšlence, že člověka netrápí věci samy, ale jeho názory na ně (podrobně k tomu a k hranici toho, co je touto inspirací doloženo, viz heslo stoická propatheia).

Zdroje

1. Ellis, Albert (1962). Reason and Emotion in Psychotherapy. New York: L. Stuart.
2. Ellis, Albert (1995). Changing Rational-Emotive Therapy (RET) to Rational Emotive Behavior Therapy (REBT). Journal of Rational-Emotive and Cognitive-Behavior Therapy, 13(2), 85–89 (přetisk/výtah z původního textu v The Behavior Therapist, 1994; přístup k bibliografickým údajům 2026-11-07). DOI 10.1007/BF02354453
3. Ellis, Albert; Joffe Ellis, Debbie (2011). Rational Emotive Behavior Therapy. Washington, DC: American Psychological Association, edice Theories of Psychotherapy, ISBN 978-1-4338-0961-3, samostatná kniha, zhruba 154 stran (přístup k bibliografickým údajům 2026-11-08). Zdroj online
4. Albert Ellis Institute (nezjištěno). Our Mission and History. albertellis.org (přístup 2026-11-07). Zdroj online
5. Albert Ellis Institute (nezjištěno). Daniel David, PhD. albertellis.org, profil uvádí funkci Director of Research and a Diplomate/Supervisor at the Albert Ellis Institute (přístup 2026-11-08). Zdroj online
6. Národní lékařská knihovna (nezjištěno). racionálně emoční psychoterapie [Psychotherapy, Rational-Emotive], MeSH D011617. Česká verze MeSH, Medvik (přístup 2026-11-08). Zdroj online
7. DeAngelis, Tori (2007). APA's 2007 Annual Convention--Goodbye to a legend. Monitor on Psychology, 38(9), American Psychological Association, říjen 2007 (přístup 2026-11-07; autorka a číslo ověřeny 2026-11-08). Zdroj online
8. David, Daniel; Cotet, Carmen; Matu, Silviu; Mogoase, Cristina; Stefan, Simona (2018). 50 years of rational-emotive and cognitive-behavioral therapy: A systematic review and meta-analysis. Journal of Clinical Psychology, 74(3), 304–318 (afiliace autorů ověřeny v Crossref, https://api.crossref.org/works/10.1002/jclp.22514, přístup 2026-11-08). DOI 10.1002/jclp.22514
9. King, Ailish M.; Plateau, Carolyn R.; Turner, Martin J.; Young, Paul; Barker, Jamie B. (2024). A systematic review of the nature and efficacy of Rational Emotive Behaviour Therapy interventions. PLOS ONE, 19(7), e0306835 (přístup 2026-11-08). DOI 10.1371/journal.pone.0306835
10. Morris, G. Barry (1976). The Rational-Emotive Approach: A Critique. Canadian Journal of Counselling and Psychotherapy, 10(2). Zdroj online
11. Dryden, Windy (2011). The "ABCs" of REBT III: A study of errors and confusions made by Ellis and Joffe Ellis (2011). Journal of Rational-Emotive & Cognitive-Behavior Therapy, 30(3), 188–201 (online 2011, tištěné vydání datováno 2012; rok se podle zdroje liší). DOI 10.1007/s10942-011-0140-6