Směry a metody

Hesla k tématu

• Akceptace (Steven C. Hayes, ACT)

  Jedna z šesti dovedností hexaflexu terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: ochota zůstat v přímém, nevyhýbavém kontaktu s nepříjemnými myšlenkami, pocity, tělesnými pocity a vzpomínkami, bez snahy změnit jejich formu nebo frekvenci nebo jim uniknout. Je to protiklad vyhýbání se zkušenosti (experiential avoidance).

• Automatické myšlenky (Aaron Beck)

  Krátké, mimovolní, konkrétní myšlenky nebo obrazy, které člověku bleskově procházejí myslí jako reakce na situaci a spoluurčují emoční a behaviorální odezvu; podle Aarona Becka jsou povrchovou vrstvou nad hlubšími jádrovými přesvědčeními a často nesou typický vzorec kognitivního zkreslení.

• Hodnotově orientované jednání (committed action, ACT)

  Jedna z šesti dovedností hexaflexu terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: budování konkrétních, pozorovatelných kroků jednání vázaných na svobodně zvolené hodnoty, a to i v přítomnosti nepříjemných myšlenek a pocitů. Podle toho, co situace dovoluje, jde buď o vytrvání v daném jednání, nebo o jeho změnu, pokud přestává fungovat.

• Hodnoty (ujasnění hodnot, Acceptance and Commitment Therapy, ACT)

  Jedna z šesti dovedností hexaflexu terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: ujasnění si, co je člověku ve vybrané oblasti života svobodně a vědomě důležité, a to ne jako cíl, kterého lze jednou dosáhnout a odškrtnout, ale jako trvalý, zvolený směr jednání. Je teoretickým základem pro navazující dovednost hodnotově orientovaného jednání (committed action).

• Jádrová přesvědčení (Aaron Beck)

  Podle Aarona Becka nejhlubší, obvykle bezděčná a zobecněná přesvědčení o sobě, druhých a světě (např. „jsem nedostatečný“), která utvářejí mezilehlá pravidla a předpoklady a skrze ně i povrchové automatické myšlenky; v klinické praxi se odkrývají např. tzv. technikou sestupující šipky.

• Kognitivně-atenční syndrom (CAS)

  Wellsův termín pro opakující se vzorec reakce na nepříjemné myšlenky (obavy a ruminace, sledování hrozby a kontraproduktivní copingové strategie, jako je potlačování myšlenek, vyhýbání se a vyhledávání ujištění), který podle modelu S-REF udržuje úzkost a depresi při životě; měří se dotazníkem CAS-1 (Wells, 2009).

• Kognitivní defúze (Steven C. Hayes, ACT)

  Dovednost z terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: schopnost všimnout si vlastní myšlenky jako pomíjivé mentální události („mám myšlenku, že…“), ne jako přímého faktu o světě nebo příkazu k jednání, tedy protiklad kognitivní fúze.

• Kognitivní restrukturalizace (Aaron Beck)

  Metoda kognitivně-behaviorální terapie (CBT) Aarona Becka: systematická identifikace a věcné přezkoumání zkreslených automatických myšlenek a jádrových přesvědčení za účelem zmírnění emočního utrpení.

• Kognitivní zkreslení (Aaron Beck)

  Opakující se, typický vzorec zkresleného uvažování (např. černobílé vidění, katastrofizace, čtení myšlenek), který podle Aarona Becka stojí za negativním obsahem automatických myšlenek a systematicky posouvá vnímání situace k negativnějšímu obrazu, než odpovídá dostupným faktům.

• Kontakt s přítomným okamžikem (Steven C. Hayes, ACT)

  Jedna z šesti dovedností hexaflexu terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: schopnost pružně a dobrovolně věnovat pozornost tomu, co se děje právě teď, vnějšímu i vnitřnímu prožívání, bez automatického driftu do minulosti, budoucnosti nebo do „autopilota“, a bez hodnocení toho, čeho si člověk všimne.

• Mentalizace

  Schopnost rozumět vlastnímu i cizímu chování jako výrazu duševních stavů – přesvědčení, pocitů, záměrů, přání –, a to jak u druhých, tak u sebe sama; termín používali už dříve francouzští psychoanalytici, v dnešním pojetí ho rozšířil Peter Fonagy článkem z roku 1991 a později ho s Anthonym Batemanem rozvinul do terapie zaměřené na mentalizaci (mentalization-based treatment, MBT).

• Metakognitivní terapie (Adrian Wells)

  Terapeutický přístup britského psychologa Adriana Wellse: psychické potíže neudržuje obsah myšlenek, ale metakognitivní přesvědčení a strategie (obavy, ruminace, sledování hrozby), kterými se k myšlení člověk vztahuje; léčba cílí na změnu tohoto vztahu, ne na přepracování konkrétních myšlenek.

• Mindfulness (Jon Kabat-Zinn)

  Schopnost věnovat pozornost tomu, co se právě děje (v těle, v okolí i v mysli), záměrně a bez hodnocení toho, co si člověk všimne. Jako sekulární, klinicky používaný koncept ho zformuloval a popularizoval Jon Kabat-Zinn od roku 1979 na Massachusettské univerzitě, s odkazem na buddhistickou meditační praxi (pálijsky sati), ale odděleně od jejího náboženského rámce.

• Neurosekvenční model

  Neurosekvenční model (Neurosequential Model of Therapeutics, NMT) je rámec amerického psychiatra Bruce Perryho pro terapeutickou práci s dětmi po traumatu: nejdřív zklidnění těla (regulace), pak navázání bezpečného vztahu, až potom práce s myšlením a řešením problémů – shrnuto jako „Regulate, Relate, Reason“.

• Odpoutaná všímavost (Adrian Wells)

  Technika z metakognitivní terapie britského psychologa Adriana Wellse: krátký, přesně vymezený způsob, jak si všimnout myšlenky, obavy nebo vzpomínky a nechat ji projít, aniž by se člověk zapojil do jejího obsahu, hodnotil ji, potlačoval nebo s ní dál pracoval. Na rozdíl od obecné meditační všímavosti to Wells definuje jako konkrétní metakognitivní manévr, ne jako meditační praxi.

• Pozorující já (self-as-context, ACT)

  Jedna z šesti dovedností hexaflexu terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: schopnost vnímat vlastní myšlenky, pocity a vzpomínky jako proměnlivý obsah, odlišný od stálé perspektivy („já, které si toho všímá“), ze které je člověk pozoruje; v odborné literatuře self-as-context nebo observing self.

• Psychoanalytická intersubjektivita (Stolorow a Atwood)

  Teoretický rámec Roberta D. Stolorowa a George E. Atwooda: lidská psychická zkušenost nikdy nevzniká izolovaně v jedné mysli, ale vždy ve vztahovém poli, které spoluutvářejí dvě vzájemně se ovlivňující subjektivity – typicky terapeut a klient.

• Psychologická flexibilita (Steven Hayes, ACT)

  Konstrukt terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: schopnost zůstat v přítomném okamžiku v kontaktu s vlastními myšlenkami a pocity, aniž by s nimi člověk musel bojovat nebo se jim vyhýbat, a přesto jednat podle vlastních, svobodně zvolených hodnot. ACT ji rozvíjí přes šest provázaných dovedností, souhrnně označovaných jako hexaflex.

• Racionálně emotivní behaviorální terapie (Albert Ellis)

  Psychoterapeutický a sebepomocný systém Alberta Ellise, založený na tvrzení, že člověka netrápí situace samy, ale přesvědčení, která si o nich vytváří, a na postupu (ABC model), jak tato přesvědčení aktivně zpochybnit.

• Safe and Sound Protocol (SSP)

  Komerční poslechová intervence vyvinutá Stephenem Porgesem a šířená firmou Unyte: pět hodin speciálně akusticky filtrované hudby poslouchané přes sluchátka, která má podle polyvagální teorie „cvičit“ nervový systém směrem ke stavu bezpečí a sociálního zapojení; vyžaduje placenou certifikaci poskytovatele.

• Schema terapie (Jeffrey Young)

  Integrativní psychoterapeutická metoda Jeffreyho Younga, která rozpracovává Beckova jádrová přesvědčení do 18 tzv. „early maladaptive schemas“ a pracuje s nimi přes copingové styly a emoční „mody“ kombinací kognitivně-behaviorálních, zážitkových (imaginace, hraní rolí) a vztahových technik, včetně tzv. limited reparenting terapeutem.

• Vyhýbání se zkušenosti (experiential avoidance)

  Konstrukt z terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT): neochota zůstat v kontaktu s nepříjemnými myšlenkami, pocity, vzpomínkami nebo tělesnými pocity a snaha se jim vyhnout, utlumit je nebo je změnit, i za cenu zúžení vlastního jednání. Hayes, Wilson, Gifford, Follette a Strosahl (1996) ho popsali jako mechanismus společný řadě odlišných psychických potíží.