Porozumění druhým

Hesla k tématu

• Empatie

  Empatie je schopnost rozpoznat a podílet se na emočním stavu druhého člověka; psycholog Mark H. Davis ji v roce 1983 rozdělil na měřitelně odlišnou rozumovou složku (perspective-taking) a citovou složku (empatický zájem).

• Fenomenologická intersubjektivita (Husserl, Schutz, Merleau-Ponty)

  Tři příbuzné, ale odlišné fenomenologické odpovědi na otázku, jak vůbec zakoušíme druhého člověka jako vědomou bytost a ne jako pouhý podobný objekt – Husserlovo „párování“ těl, Schutzovo pojetí smyslu druhého jako vždy jen interpretace a Merleau-Pontyho důraz na tělesné, „interkorporeální“ setkání s druhým.

• Intersubjektivita

  Pojem pro to, co se odehrává MEZI dvěma vědomými bytostmi, ne jen uvnitř jedné z nich – ale pod stejným slovem se skrývají tři výrazně odlišné, na sobě nezávislé linie myšlení (vývojová, psychoanalytická, fenomenologická), které spojuje jen název, ne jednotná teorie.

• Komunikace

  Komunikace je schopnost jasně sdělit druhé straně vlastní sdělení (slovně i mimoslovně) a správně přijmout a pochopit to, co sděluje ona – v CASEL rámci jmenovaná dílčí dovednost kompetence vztahové dovednosti, mimo školní kontext popisovaná pod různými jmény (aktivní naslouchání, nenásilná komunikace).

• Mentalizace

  Schopnost rozumět vlastnímu i cizímu chování jako výrazu duševních stavů – přesvědčení, pocitů, záměrů, přání –, a to jak u druhých, tak u sebe sama; termín používali už dříve francouzští psychoanalytici, v dnešním pojetí ho rozšířil Peter Fonagy článkem z roku 1991 a později ho s Anthonym Batemanem rozvinul do terapie zaměřené na mentalizaci (mentalization-based treatment, MBT).

• Poruchy autistického spektra

  Poruchy autistického spektra (PAS) jsou vrozená, od raného dětství trvající odlišnost ve vývoji mozku, projevující se rozdíly v sociální komunikaci a interakci a opakujícími se nebo omezenými vzorci chování, zájmů a smyslového prožívání; míra potřebné podpory se u jednotlivých lidí velmi liší, proto se mluví o „spektru“.

• Řešení konfliktů

  Řešení konfliktů je soubor dovedností a přístupů k situaci, kdy mají dvě strany neslučitelné zájmy nebo potřeby – se zaměřením na výsledek přijatelný pro obě strany, místo vítězství jedné strany na úkor druhé, vyhýbání se problému nebo eskalace.

• Sdílená pozornost (joint attention)

  Schopnost dítěte a pečující osoby zaměřit a vzájemně si signalizovat společnou pozornost k téže vnější věci (pohledem, gestem); vzniká kolem konce prvního roku věku a je považována za jeden ze základů rozvoje řeči a sociálního porozumění.

• Sociální uvědomění (CASEL)

  Sociální uvědomění je jedna z pěti kompetencí rámce CASEL 5 – schopnost rozpoznat a chápat pocity a pohled druhých lidí (perspective-taking, empatie) a číst nepsaná pravidla a normy různých sociálních prostředí.

• Teorie mysli

  Teorie mysli je schopnost přisuzovat sobě i druhým lidem vlastní, od vlastních odlišné duševní stavy – přesvědčení, záměry, přání, znalosti – a na základě toho předvídat jejich chování; pojem do psychologie zavedli David Premack a Guy Woodruff v roce 1978.

• Vývojová intersubjektivita (Trevarthen, Stern)

  Teorie novozélandského vývojového psychologa Colwyna Trevarthena, který dlouho působil na Edinburské univerzitě, dál rozpracovaná Danielem Sternem: kojenec se už od narození citově a pozorností aktivně naladí na pečující osobu v konverzaci podobné výměně (primární intersubjektivita, „proto-konverzace“) a kolem konce prvního roku věku tahle schopnost přerůstá ve schopnost sdílet pozornost k věcem kolem (sekundární intersubjektivita) jako základ pro vznik řeči.

• Vztahové dovednosti (CASEL)

  Vztahové dovednosti jsou jedna z pěti kompetencí rámce CASEL 5 – schopnost navazovat a udržovat zdravé, podpůrné vztahy a pohybovat se v prostředích s různorodými lidmi a skupinami, včetně komunikace, spolupráce, konstruktivního řešení konfliktů a vedení.