Všímavost a přijetí

Hesla k tématu

• Acceptance and Action Questionnaire-II (AAQ-II)

  Sedmipoložkový sebeposuzovací dotazník z terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT), který má měřit psychologickou inflexibilitu / vyhýbání se zkušenosti. Autoři: Bond, Hayes, Baer, Carpenter, Guenole, Orcutt, Waltz a Zettle (2011); dnes nejpoužívanější nástroj svého druhu, ale kriticky zpochybněný co do toho, co ve skutečnosti měří.

• Akceptace (Steven C. Hayes, ACT)

  Jedna z šesti dovedností hexaflexu terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: ochota zůstat v přímém, nevyhýbavém kontaktu s nepříjemnými myšlenkami, pocity, tělesnými pocity a vzpomínkami, bez snahy změnit jejich formu nebo frekvenci nebo jim uniknout. Je to protiklad vyhýbání se zkušenosti (experiential avoidance).

• Decentering (Jeremy D. Safran, Zindel V. Segal)

  Schopnost pozorovat vlastní myšlenky a pocity jako dočasné, objektivní mentální události, ne jako nutně pravdivé odrazy reality nebo definici vlastní osoby. Pojem zavedli Jeremy D. Safran a Zindel V. Segal (1990) jako možný mechanismus změny v kognitivní terapii; později se stal teoretickým základem mindfulness-based kognitivní terapie (MBCT) a blízkým příbuzným kognitivní defúze v terapii přijetí a závazku (ACT).

• Hodnotově orientované jednání (committed action, ACT)

  Jedna z šesti dovedností hexaflexu terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: budování konkrétních, pozorovatelných kroků jednání vázaných na svobodně zvolené hodnoty, a to i v přítomnosti nepříjemných myšlenek a pocitů. Podle toho, co situace dovoluje, jde buď o vytrvání v daném jednání, nebo o jeho změnu, pokud přestává fungovat.

• Hodnoty (ujasnění hodnot, Acceptance and Commitment Therapy, ACT)

  Jedna z šesti dovedností hexaflexu terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: ujasnění si, co je člověku ve vybrané oblasti života svobodně a vědomě důležité, a to ne jako cíl, kterého lze jednou dosáhnout a odškrtnout, ale jako trvalý, zvolený směr jednání. Je teoretickým základem pro navazující dovednost hodnotově orientovaného jednání (committed action).

• Interocepce (A. D. Craig)

  Schopnost nervového systému registrovat a reprezentovat fyziologický stav vlastního těla (tep srdce, dech, hlad, bolest, teplo) jako základ pro to, co člověk subjektivně pociťuje jako emoci.

• Kognitivní defúze (Steven C. Hayes, ACT)

  Dovednost z terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: schopnost všimnout si vlastní myšlenky jako pomíjivé mentální události („mám myšlenku, že…“), ne jako přímého faktu o světě nebo příkazu k jednání, tedy protiklad kognitivní fúze.

• Kontakt s přítomným okamžikem (Steven C. Hayes, ACT)

  Jedna z šesti dovedností hexaflexu terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: schopnost pružně a dobrovolně věnovat pozornost tomu, co se děje právě teď, vnějšímu i vnitřnímu prožívání, bez automatického driftu do minulosti, budoucnosti nebo do „autopilota“, a bez hodnocení toho, čeho si člověk všimne.

• Metakognitivní terapie (Adrian Wells)

  Terapeutický přístup britského psychologa Adriana Wellse: psychické potíže neudržuje obsah myšlenek, ale metakognitivní přesvědčení a strategie (obavy, ruminace, sledování hrozby), kterými se k myšlení člověk vztahuje; léčba cílí na změnu tohoto vztahu, ne na přepracování konkrétních myšlenek.

• Metakognitivní uvědomění (John Teasdale)

  Schopnost vnímat vlastní myšlenku nebo pocit jako pomíjivou mentální událost, ne jako fakt nebo jako definici vlastní osoby; podle Johna Teasdalea a kolegů klíčový mechanismus, který brání návratu deprese, nezávisle na tom, jestli se změní obsah myšlenky.

• Mindfulness (Jon Kabat-Zinn)

  Schopnost věnovat pozornost tomu, co se právě děje (v těle, v okolí i v mysli), záměrně a bez hodnocení toho, co si člověk všimne. Jako sekulární, klinicky používaný koncept ho zformuloval a popularizoval Jon Kabat-Zinn od roku 1979 na Massachusettské univerzitě, s odkazem na buddhistickou meditační praxi (pálijsky sati), ale odděleně od jejího náboženského rámce.

• Odpoutaná všímavost (Adrian Wells)

  Technika z metakognitivní terapie britského psychologa Adriana Wellse: krátký, přesně vymezený způsob, jak si všimnout myšlenky, obavy nebo vzpomínky a nechat ji projít, aniž by se člověk zapojil do jejího obsahu, hodnotil ji, potlačoval nebo s ní dál pracoval. Na rozdíl od obecné meditační všímavosti to Wells definuje jako konkrétní metakognitivní manévr, ne jako meditační praxi.

• Pozorující já (self-as-context, ACT)

  Jedna z šesti dovedností hexaflexu terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: schopnost vnímat vlastní myšlenky, pocity a vzpomínky jako proměnlivý obsah, odlišný od stálé perspektivy („já, které si toho všímá“), ze které je člověk pozoruje; v odborné literatuře self-as-context nebo observing self.

• Psychologická flexibilita (Steven Hayes, ACT)

  Konstrukt terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: schopnost zůstat v přítomném okamžiku v kontaktu s vlastními myšlenkami a pocity, aniž by s nimi člověk musel bojovat nebo se jim vyhýbat, a přesto jednat podle vlastních, svobodně zvolených hodnot. ACT ji rozvíjí přes šest provázaných dovedností, souhrnně označovaných jako hexaflex.

• Sebeuvědomění (CASEL)

  Sebeuvědomění je jedna z pěti kompetencí rámce CASEL 5 – schopnost rozumět vlastním emocím, myšlenkám a hodnotám a tomu, jak ovlivňují chování; metodika SBG tuto kompetenci rozděluje na tělesné uvědomění (vrstva Přežít, interocepce) a myšlenkové/metakognitivní uvědomění (vrstva Růst).

• Stoické prosoché a sunkatathesis (pozornost a přitakání)

  Stoická dvojice pojmů: prosoché je kázeň neustálé pozornosti k vlastním dojmům (fantasiai), sunkatathesis (přitakání) je dobrovolný krok, kterým mysl k dojmu buď přisvědčí jako ke správnému soudu, nebo ho odmítne. V té mezeře mezi dojmem a přitakáním stoikové hledali jádro lidské svobody a odpovědnosti.

• Vyhýbání se zkušenosti (experiential avoidance)

  Konstrukt z terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT): neochota zůstat v kontaktu s nepříjemnými myšlenkami, pocity, vzpomínkami nebo tělesnými pocity a snaha se jim vyhnout, utlumit je nebo je změnit, i za cenu zúžení vlastního jednání. Hayes, Wilson, Gifford, Follette a Strosahl (1996) ho popsali jako mechanismus společný řadě odlišných psychických potíží.