Myšlení a jeho pasti

Hesla k tématu

• Automatické myšlenky (Aaron Beck)

  Krátké, mimovolní, konkrétní myšlenky nebo obrazy, které člověku bleskově procházejí myslí jako reakce na situaci a spoluurčují emoční a behaviorální odezvu; podle Aarona Becka jsou povrchovou vrstvou nad hlubšími jádrovými přesvědčeními a často nesou typický vzorec kognitivního zkreslení.

• Decentering (Jeremy D. Safran, Zindel V. Segal)

  Schopnost pozorovat vlastní myšlenky a pocity jako dočasné, objektivní mentální události, ne jako nutně pravdivé odrazy reality nebo definici vlastní osoby. Pojem zavedli Jeremy D. Safran a Zindel V. Segal (1990) jako možný mechanismus změny v kognitivní terapii; později se stal teoretickým základem mindfulness-based kognitivní terapie (MBCT) a blízkým příbuzným kognitivní defúze v terapii přijetí a závazku (ACT).

• Depresivní realismus (Alloy a Abramson, 1979)

  Hypotéza Lauren B. Alloyové a Lyn Y. Abramsonové (1979), že mírně depresivní lidé v některých experimentálních úlohách odhadují svou vlastní kontrolu nad výsledkem přesněji než nedepresivní lidé, kteří naopak vykazují vlastní, měřitelně větší pozitivní zkreslení, používaná jako kritický protipříklad k předpokladu, že deprese je obecně spojená se zkresleným, ne přesnějším, viděním reality.

• Jádrová přesvědčení (Aaron Beck)

  Podle Aarona Becka nejhlubší, obvykle bezděčná a zobecněná přesvědčení o sobě, druhých a světě (např. „jsem nedostatečný“), která utvářejí mezilehlá pravidla a předpoklady a skrze ně i povrchové automatické myšlenky; v klinické praxi se odkrývají např. tzv. technikou sestupující šipky.

• Kognitivně-atenční syndrom (CAS)

  Wellsův termín pro opakující se vzorec reakce na nepříjemné myšlenky (obavy a ruminace, sledování hrozby a kontraproduktivní copingové strategie, jako je potlačování myšlenek, vyhýbání se a vyhledávání ujištění), který podle modelu S-REF udržuje úzkost a depresi při životě; měří se dotazníkem CAS-1 (Wells, 2009).

• Kognitivní defúze (Steven C. Hayes, ACT)

  Dovednost z terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: schopnost všimnout si vlastní myšlenky jako pomíjivé mentální události („mám myšlenku, že…“), ne jako přímého faktu o světě nebo příkazu k jednání, tedy protiklad kognitivní fúze.

• Kognitivní restrukturalizace (Aaron Beck)

  Metoda kognitivně-behaviorální terapie (CBT) Aarona Becka: systematická identifikace a věcné přezkoumání zkreslených automatických myšlenek a jádrových přesvědčení za účelem zmírnění emočního utrpení.

• Kognitivní zkreslení (Aaron Beck)

  Opakující se, typický vzorec zkresleného uvažování (např. černobílé vidění, katastrofizace, čtení myšlenek), který podle Aarona Becka stojí za negativním obsahem automatických myšlenek a systematicky posouvá vnímání situace k negativnějšímu obrazu, než odpovídá dostupným faktům.

• Metakognitivní přesvědčení (Adrian Wells)

  Přesvědčení o vlastním myšlení, ne o světě (např. „musím se o tom pořád dokola obávat, abych byl připravený“). Podle Wellsovy teorie udržují opakující se obavy a ruminaci a tím i úzkost a depresi; měří se dotazníkem MCQ-30 (Cartwright-Hatton & Wells, 1997; Wells & Cartwright-Hatton, 2004).

• Metakognitivní terapie (Adrian Wells)

  Terapeutický přístup britského psychologa Adriana Wellse: psychické potíže neudržuje obsah myšlenek, ale metakognitivní přesvědčení a strategie (obavy, ruminace, sledování hrozby), kterými se k myšlení člověk vztahuje; léčba cílí na změnu tohoto vztahu, ne na přepracování konkrétních myšlenek.

• Metakognitivní uvědomění (John Teasdale)

  Schopnost vnímat vlastní myšlenku nebo pocit jako pomíjivou mentální událost, ne jako fakt nebo jako definici vlastní osoby; podle Johna Teasdalea a kolegů klíčový mechanismus, který brání návratu deprese, nezávisle na tom, jestli se změní obsah myšlenky.

• Obavy (worry)

  Opakovaný, převážně slovní (ne obrazový) řetězec negativně laděných a těžko ovladatelných myšlenek na to, co by se mohlo v budoucnu pokazit u situace s nejistým výsledkem; od příbuzné ruminace se liší hlavně zaměřením do budoucnosti místo do minulosti a je jádrovým rysem kritérií pro stanovení generalizované úzkostné poruchy.

• Odpoutaná všímavost (Adrian Wells)

  Technika z metakognitivní terapie britského psychologa Adriana Wellse: krátký, přesně vymezený způsob, jak si všimnout myšlenky, obavy nebo vzpomínky a nechat ji projít, aniž by se člověk zapojil do jejího obsahu, hodnotil ji, potlačoval nebo s ní dál pracoval. Na rozdíl od obecné meditační všímavosti to Wells definuje jako konkrétní metakognitivní manévr, ne jako meditační praxi.

• Pozorující já (self-as-context, ACT)

  Jedna z šesti dovedností hexaflexu terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: schopnost vnímat vlastní myšlenky, pocity a vzpomínky jako proměnlivý obsah, odlišný od stálé perspektivy („já, které si toho všímá“), ze které je člověk pozoruje; v odborné literatuře self-as-context nebo observing self.

• Psychologická flexibilita (Steven Hayes, ACT)

  Konstrukt terapie přijetí a závazku (Acceptance and Commitment Therapy, ACT) Stevena Hayese: schopnost zůstat v přítomném okamžiku v kontaktu s vlastními myšlenkami a pocity, aniž by s nimi člověk musel bojovat nebo se jim vyhýbat, a přesto jednat podle vlastních, svobodně zvolených hodnot. ACT ji rozvíjí přes šest provázaných dovedností, souhrnně označovaných jako hexaflex.

• Racionálně emotivní behaviorální terapie (Albert Ellis)

  Psychoterapeutický a sebepomocný systém Alberta Ellise, založený na tvrzení, že člověka netrápí situace samy, ale přesvědčení, která si o nich vytváří, a na postupu (ABC model), jak tato přesvědčení aktivně zpochybnit.

• Ruminace

  Opakovaný, těžko zastavitelný řetězec myšlenek, kterými se člověk vrací k tomu, co se už stalo, zejména k vlastním negativním pocitům a k otázkám typu „proč se mi to stalo“ nebo „co se mnou je špatně“, aniž by to vedlo k řešení; od příbuzných obav se liší orientací v čase (ruminace k minulosti, obavy k budoucnosti) a podle teorie reakčních stylů Susan Nolen-Hoeksema prodlužuje a zhoršuje depresivní epizody.

• Růstové nastavení mysli (Carol Dweck)

  Přesvědčení, že schopnosti jako inteligence nejsou pevně dané, ale dají se úsilím, strategiemi a učením rozvíjet; pojem popularizovala psycholožka Carol Dweck, navazuje na její dřívější akademický koncept „implicitních teorií inteligence“.

• Schema terapie (Jeffrey Young)

  Integrativní psychoterapeutická metoda Jeffreyho Younga, která rozpracovává Beckova jádrová přesvědčení do 18 tzv. „early maladaptive schemas“ a pracuje s nimi přes copingové styly a emoční „mody“ kombinací kognitivně-behaviorálních, zážitkových (imaginace, hraní rolí) a vztahových technik, včetně tzv. limited reparenting terapeutem.

• Stoická fantasia (dojem)

  Fantasia (dojem) je ve stoické teorii poznání první a zcela nedobrovolná fáze toho, jak se cokoliv dostává do mysli: „otisk“ nebo proměna duše, kterým se věc či myšlenka „jeví“ jako taková a taková, ještě předtím, než k ní mysl cokoliv dobrovolně udělá; zvláštní, „jasný a zřetelný“ typ dojmu (kataleptická fantasie) sloužil stoikům jako kritérium pravdy.