Stoická filozofie

Hesla k tématu

• Stoická fantasia (dojem)

  Fantasia (dojem) je ve stoické teorii poznání první a zcela nedobrovolná fáze toho, jak se cokoliv dostává do mysli: „otisk“ nebo proměna duše, kterým se věc či myšlenka „jeví“ jako taková a taková, ještě předtím, než k ní mysl cokoliv dobrovolně udělá; zvláštní, „jasný a zřetelný“ typ dojmu (kataleptická fantasie) sloužil stoikům jako kritérium pravdy.

• Stoická propatheia (první pohnutí)

  Stoický a pozdější patristický pojem pro nedobrovolné, čistě tělesné „první pohnutí“ (zblednutí leknutím, slzy, mrazení), které předchází racionálnímu úsudku a samo o sobě ještě není emocí ani vinou; emoce vzniká až tím, že k pohnutí přitaká rozum.

• Stoické prosoché a sunkatathesis (pozornost a přitakání)

  Stoická dvojice pojmů: prosoché je kázeň neustálé pozornosti k vlastním dojmům (fantasiai), sunkatathesis (přitakání) je dobrovolný krok, kterým mysl k dojmu buď přisvědčí jako ke správnému soudu, nebo ho odmítne. V té mezeře mezi dojmem a přitakáním stoikové hledali jádro lidské svobody a odpovědnosti.