Vývoj dítěte

Hesla k tématu

• Afektivní souladění (affect attunement)

  Vzorec interakce mezi pečující osobou a kojencem, při kterém pečující osoba nenapodobuje doslova dítěte chování, ale jiným kanálem (hlasem, mimikou, pohybem) vyjádří stejnou intenzitu, rytmus a tvar prožívané emoce – čímž dítěti ukáže, že pochopila kvalitu jeho vnitřního stavu, ne jen jeho vnější projev.

• CASEL rámec (CASEL 5)

  CASEL rámec (CASEL 5) je sada pěti vzájemně propojených sociálních a emočních kompetencí – sebeuvědomění, sebeřízení, sociální uvědomění, vztahové dovednosti a zodpovědné rozhodování –, kterou formuluje americká organizace CASEL a kterou školy používají jako společný slovník cílů sociálního a emočního učení (SEL).

• Intersubjektivita

  Pojem pro to, co se odehrává MEZI dvěma vědomými bytostmi, ne jen uvnitř jedné z nich – ale pod stejným slovem se skrývají tři výrazně odlišné, na sobě nezávislé linie myšlení (vývojová, psychoanalytická, fenomenologická), které spojuje jen název, ne jednotná teorie.

• Jistá základna (Mary Ainsworth, John Bowlby)

  Konstrukt z teorie attachmentu: pečující osoba (nebo později i partner v dospělosti) funguje jako základna, od níž se dítě bezpečně vzdaluje za průzkumem okolí a na kterou se v případě ohrožení nebo potřeby vrací - a tahle spolehlivá dostupnost samotný průzkum umožňuje.

• Koregulace

  Koregulace je proces, kterým partneři v interakci, nejčastěji kojenec a pečující osoba, společně a nepřetržitě vyvažují a opravují svůj citový a tělesný stav – ne jednostranné uklidňování dítěte dospělým, ale oboustranná souhra; termín se používá i šířeji pro sociální procesy lidského vývoje.

• Metoda neznámé situace (Strange Situation Procedure)

  Standardizovaný laboratorní postup Mary Ainsworthové z 70. let, který na základě chování kojence při odloučení od pečující osoby a při shledání s ní klasifikuje jeho vztahový vzorec (jistý, nejistě-vyhýbavý, nejistě-vzdorující, později doplněný dezorganizovaný).

• Neurosekvenční model

  Neurosekvenční model (Neurosequential Model of Therapeutics, NMT) je rámec amerického psychiatra Bruce Perryho pro terapeutickou práci s dětmi po traumatu: nejdřív zklidnění těla (regulace), pak navázání bezpečného vztahu, až potom práce s myšlením a řešením problémů – shrnuto jako „Regulate, Relate, Reason“.

• Oddálení uspokojení (Walter Mischel)

  Schopnost vzdát se menší odměny dostupné hned ve prospěch větší odměny, která přijde až později; jev, který od konce 60. let 20. století zkoumal Walter Mischel na předškolních dětech ve Stanfordu.

• Poruchy autistického spektra

  Poruchy autistického spektra (PAS) jsou vrozená, od raného dětství trvající odlišnost ve vývoji mozku, projevující se rozdíly v sociální komunikaci a interakci a opakujícími se nebo omezenými vzorci chování, zájmů a smyslového prožívání; míra potřebné podpory se u jednotlivých lidí velmi liší, proto se mluví o „spektru“.

• Psychická odolnost (resilience)

  Psychická odolnost (resilience) je schopnost nebo proces úspěšně se vyrovnávat se závažnou zátěží, traumatem nebo nepřízní osudu a udržet si přitom stabilní psychické fungování – podle převažujícího současného pojetí jde o běžný, ne vzácný nebo výjimečný jev.

• Sdílená pozornost (joint attention)

  Schopnost dítěte a pečující osoby zaměřit a vzájemně si signalizovat společnou pozornost k téže vnější věci (pohledem, gestem); vzniká kolem konce prvního roku věku a je považována za jeden ze základů rozvoje řeči a sociálního porozumění.

• Still-face experiment (paradigma nehybné tváře)

  Still-face experiment je standardizovaný laboratorní postup z konce 70. let, ve kterém pečující osoba uprostřed hry s kojencem na dobu obvykle kolem dvou až tří minut znehybní obličej a přestane reagovat. Kojencova následná reakce (ztráta pozitivních projevů, snaha o obnovení kontaktu, posléze rozrušení) slouží jako standardizovaný způsob, jak zkoumat, jak malé dítě samo přispívá k regulaci interakce s dospělým.

• Teorie attachmentu (John Bowlby, Mary Ainsworth)

  Soubor tvrzení Johna Bowlbyho a Mary Ainsworthové, podle nichž si kojenec vytváří k pečující osobě vrozeně motivovaný, evolučně zakotvený vztahový vzorec (jistý nebo nejistý), který lze pozorovat a klasifikovat a který má doložený, byť mírný, vliv na pozdější socioemoční vývoj.

• Teorie mysli

  Teorie mysli je schopnost přisuzovat sobě i druhým lidem vlastní, od vlastních odlišné duševní stavy – přesvědčení, záměry, přání, znalosti – a na základě toho předvídat jejich chování; pojem do psychologie zavedli David Premack a Guy Woodruff v roce 1978.

• Vnitřní pracovní modely (John Bowlby)

  Pojem z teorie attachmentu pro mentální reprezentace sebe a druhých - naučená očekávání o tom, jak blízké vztahy fungují -, které si člověk vytváří v raných vztazích s pečujícími osobami a dál podle nich (většinou nevědomě) předvídá chování druhých a reaguje v pozdějších vztazích, včetně partnerských v dospělosti.

• Vývojová intersubjektivita (Trevarthen, Stern)

  Teorie novozélandského vývojového psychologa Colwyna Trevarthena, který dlouho působil na Edinburské univerzitě, dál rozpracovaná Danielem Sternem: kojenec se už od narození citově a pozorností aktivně naladí na pečující osobu v konverzaci podobné výměně (primární intersubjektivita, „proto-konverzace“) a kolem konce prvního roku věku tahle schopnost přerůstá ve schopnost sdílet pozornost k věcem kolem (sekundární intersubjektivita) jako základ pro vznik řeči.

• Zodpovědné rozhodování (CASEL)

  Zodpovědné rozhodování je jedna z pěti kompetencí rámce CASEL 5 – schopnost dělat o vlastním chování a sociálních interakcích rozhodnutí, která zvažují etické normy, bezpečnost a důsledky pro sebe i pro druhé.