Vztahové dovednosti (CASEL)

Co to tvrdí

Vztahové dovednosti jsou podle organizace CASEL schopnost „navazovat a udržovat zdravé a podpůrné vztahy“ a „úspěšně se pohybovat v prostředích s různorodými lidmi a skupinami“. CASEL pod tuto nálepku řadí konkrétní, jmenovitě vypsané dílčí dovednosti: jasně komunikovat, aktivně naslouchat, spolupracovat, společně řešit problémy a konstruktivně vyjednávat konflikty, zvládat prostředí s odlišnými sociálními a kulturními nároky, projevovat vedení (leadership) a v případě potřeby o pomoc požádat nebo ji nabídnout. Na svém webu CASEL k tomu přidává ještě odolávání negativnímu sociálnímu nátlaku a zastávání se práv druhých. Jde tedy o širokou zastřešující nálepku pro řadu dílčích, samostatně pojmenovatelných dovedností – komunikace, řešení konfliktů, spolupráce, vedení – které CASEL spojuje do jedné kompetence v rámci CASEL rámce, vedle sebeuvědomění, sebeřízení, sociálního uvědomění a zodpovědného rozhodování.

Kdo to formuloval a kdy

Jako jednu z pěti pojmenovaných kompetencí CASEL 5 ji definuje organizace CASEL (Collaborative for Academic, Social, and Emotional Learning, založena podle vlastní historie organizace v roce 1994), aktuální znění pochází z listopadu 2020 (podrobná historie organizace a termínu SEL je v hesle CASEL rámec). Dílčí dovednosti, ze kterých se „vztahové dovednosti“ skládají, mají ale mnohem starší a samostatnou výzkumnou historii ve dvou oddělených liniích. První linie je výzkum výcviku řešení konfliktů a vrstevnické mediace ve školách: podle laureátského profilu Brock International Prize in Education se mu David W. Johnson a Roger T. Johnson, spoluředitelé Cooperative Learning Center na University of Minnesota, věnují od poloviny 60. let 20. století – jejich program učí žáky strukturovaný postup „integrativního vyjednávání“ a mediace sporů mezi spolužáky. Druhá linie je obecnější výzkum „tréninku sociálních dovedností“ (social skills training, SST) v speciální pedagogice a psychologii, kde je klíčovou postavou Frank M. Gresham. S jeho prací se spojuje rozlišení mezi tím, že dítěti sociální dovednost chybí (deficit osvojení), a tím, že ji má, ale v reálné situaci ji nepoužije (deficit uplatnění); od kdy toto rozlišení používá, se pro toto heslo nepodařilo doložit (nezjištěno). Ve svém přehledu z roku 1998 doporučuje sladit trénink s konkrétním typem deficitu a plánovat přenos dovednosti do přirozeného prostředí – což je přímo otázka, jestli se naučená dovednost z kurzu přenese do běžného života.

Co je z toho doložené

Na úrovni celého rámce CASEL 5 (všech pěti kompetencí najednou, ne vztahových dovedností izolovaně) existují dvě rozsáhlé metaanalýzy školních SEL programů: Durlak a kol. (2011), 213 programů a 270 034 dětí, zjistili zlepšení sociálních a emočních dovedností, postojů, chování a akademického výkonu; Cipriano a kol. (2023) totéž zopakovali na 424 studiích z 53 zemí (575 361 dětí) se zlepšením ve většině sledovaných oblastí. Žádná z nich ale neumožňuje izolovat účinek čistě vztahových dovedností od ostatních čtyř kompetencí (podrobněji v hesle CASEL rámec). Konkrétněji k jedné dílčí dovednosti – řešení konfliktů formou vrstevnické mediace – existuje randomizovaná studie Stevahn, Johnson, Johnson a Schultz (2002): dvě ze čtyř tříd na střední škole byly namátkově vybrány k pětitýdennímu výcviku vyjednávání a mediace konfliktů zabudovanému do povinného předmětu společenských věd, zbylé dvě třídy měly stejnou osnovu bez výcviku. Studie zjistila, že integrace výcviku do akademického předmětu vedla k lepšímu zvládnutí vyjednávacích a mediačních postupů i k vyššímu a déle udrženému akademickému výkonu. Je ale třeba doplnit, že spoluautory této studie jsou David W. Johnson a Roger T. Johnson, kteří program zároveň vyvinuli – jde tedy o evidenci, na které se podíleli tvůrci metody samotní. Nezávislejší pohled nabízí metaanalýza Burrell, Zirbel a Allen (2003) – jiní autoři, než kteří vytvořili Johnsonův/Johnsonův program, jejich konkrétní institucionální afiliace se ale pro toto heslo nepodařilo dohledat (nezjištěno) –, která podle anotované bibliografie na webu creducation.net zahrnula 43 kvantitativních studií školních programů vrstevnické mediace publikovaných v letech 1985–2003 (samotný abstrakt počet studií neuvádí a plný text nebyl pro toto heslo dostupný). Podle abstraktu skončilo 93 % mediací dohodou a 88 % účastníků bylo s dosaženou dohodou spokojeno; velikost účinku na chování žáků a další číselné závěry se pro toto heslo ověřit nepodařilo (nezjištěno).

Co je sporné a kým jmenovitě

Frank M. Gresham ve svém článku „Social Skills Training: Should We Raze, Remodel, or Rebuild?“ (1998, Behavioral Disorders) kriticky shrnul výzkum tréninku sociálních dovedností u dětí s emočními a behaviorálními obtížemi a dospěl k závěru, že účinky bývají slabé – hlavně proto, že se dovednost často učí v umělé, kontrolované situaci (třída, hodina), ale nepřenáší se do přirozeného prostředí dítěte, kde chybí odměna/zpětná vazba za její použití. Jde o kritiku užší cílové skupiny (děti s klinicky stanovenými poruchami chování), ne přímo univerzálních školních CASEL programů, ale týká se stejné strukturální otázky: naučit dovednost versus skutečně ji použít. Tuto otázku přímo kvantifikuje novější metaanalýza Gates, Kang a Lerner (2017) – u skupinových programů sociálních dovedností pro děti a mládež s poruchou autistického spektra (opět jiná, užší populace než běžná školní třída) našli velký účinek v sebehodnocení dětí (g = 0,92; Hedgesovo g je standardizovaná míra velikosti účinku, čím vyšší číslo, tím větší rozdíl oproti srovnávací skupině), ale to šlo téměř celé na vrub nárůstu znalosti o tom, jak se správně chovat (g = 1,15) – samotné reálné chování při sebehodnocení prakticky nevzrostlo (g = 0,28, statisticky nevýznamné). Hodnocení rodičů a nezávislých pozorovatelů ukázalo jen malý účinek (g = 0,47 a 0,40) a hodnocení učitelů nebylo statisticky významné vůbec. Samostatně, na úrovni měření obecně, Laura S. Hamilton a Brian M. Stecher z RAND Corporation (2019) upozorňují, že databáze RAND Assessment Finder sice obsahuje přes dvě stě nástrojů na měření sociálních a emočních dovedností (vztahové dovednosti mezi nimi), ale jen malý počet z nich má solidní doklady spolehlivosti a validity – tedy že i když se „vztahové dovednosti“ dají dobře popsat slovy, jejich spolehlivé a validní změření ve škole je samostatný, nevyřešený problém.

Co z toho prakticky funguje bez ohledu na ten spor

Nezávisle na debatě o tom, jak dobře se trénink sociálních dovedností přenáší do reálného chování a jak dobře se dá změřit, zůstává prakticky použitelné samotné rozdělení vágního pojmu „umět vycházet s lidmi“ na konkrétní, nacvičitelné kroky – jmenovitě to, co Johnsonův a Johnsonův program učí jako strukturovaný postup integrativního vyjednávání (popsat vlastní zájem, vyslechnout zájem druhé strany, navrhnout řešení výhodné pro obě strany) místo pouhého apelu na „domluvte se“. Přesně tuto logiku – že konflikt sám o sobě není selhání, ale naslouchání s cílem pochopit (ne jen odpovědět) je oddělitelná, trénovatelná dovednost – používají programy vrstevnické mediace ve školách bez ohledu na to, jak přesně velký je jejich změřený efekt v dané metaanalýze.

Kde se s tím člověk běžně setká

V amerických i českých školních SEL kurikulech, které přímo citují CASEL 5 a zahrnují cvičení na komunikaci, týmovou spolupráci a řešení konfliktů mezi spolužáky. Ve školních programech vrstevnické mediace, kde žáci sami pomáhají řešit spory jiných žáků. V manažerských kurzech „soft skills“ a týmové spolupráce ve firmách, kde se stejné dílčí dovednosti (komunikace, zvládání konfliktu, vedení) učí mimo kontext školy i mimo značku CASEL. A v odborné literatuře o párových a rodinných vztazích v dospělosti – byť mimo rámec CASEL, cizí obor manželské a párové terapie dlouhodobě zkoumá velmi podobné dovednosti pod jinými názvy, například výzkum Johna Gottmana o komunikačních a konfliktních vzorcích mezi partnery.

Zdroje

1. CASEL (Collaborative for Academic, Social, and Emotional Learning) (nezjištěno (průběžně aktualizovaná stránka)). What Is SEL?. casel.org, přístup 2026-10-09. Zdroj online
2. CASEL (Collaborative for Academic, Social, and Emotional Learning) (nezjištěno (průběžně aktualizovaná stránka)). Our History. casel.org, přístup 2026-11-09. Zdroj online
3. CASEL (2020). CASEL's SEL Framework (CASEL 5, verze 11/2020). casel.org, přístup 2026-10-09. Zdroj online
4. Durlak, Joseph A.; Weissberg, Roger P.; Dymnicki, Allison B.; Taylor, Rebecca D.; Schellinger, Kriston B. (2011). The Impact of Enhancing Students' Social and Emotional Learning: A Meta-Analysis of School-Based Universal Interventions. Child Development, 82(1), 405–432. DOI 10.1111/j.1467-8624.2010.01564.x
5. Cipriano, Christina; Strambler, Michael J.; Naples, Lauren H.; Ha, Cheyeon; Kirk, Megan; Wood, Miranda; Sehgal, Kaveri; Zieher, Almut K.; Eveleigh, Abigail; McCarthy, Michael; Funaro, Melissa; Ponnock, Annett; Chow, Jason C.; Durlak, Joseph (2023). The State of Evidence for Social and Emotional Learning: A Contemporary Meta-Analysis of Universal School-Based SEL Interventions. Child Development, 94(5), 1181–1204. DOI 10.1111/cdev.13968
6. Stevahn, Laurie; Johnson, David W.; Johnson, Roger T.; Schultz, Ray (2002). Effects of Conflict Resolution Training Integrated into a High School Social Studies Curriculum. The Journal of Social Psychology, 142(3), 305–331. DOI 10.1080/00224540209603902
7. Burrell, Nancy A.; Zirbel, Cindy S.; Allen, Mike (2003). Evaluating Peer Mediation Outcomes in Educational Settings: A Meta-Analytic Review. Conflict Resolution Quarterly, 21(1), 7–26. DOI 10.1002/crq.46
8. nezjištěno (anotovaná bibliografie na webu creducation.net) (nezjištěno). General Reviews of Specific Components of CRE Literature (anotace k Burrell, Zirbel a Allen 2003). creducation.net, přístup 2026-11-09. Zdroj online
9. Gresham, Frank M. (1998). Social Skills Training: Should We Raze, Remodel, or Rebuild?. Behavioral Disorders, 24(1), 19–25. DOI 10.1177/019874299802400103
10. Gates, Jacquelyn A.; Kang, Erin; Lerner, Matthew D. (2017). Efficacy of Group Social Skills Interventions for Youth with Autism Spectrum Disorder: A Systematic Review and Meta-Analysis. Clinical Psychology Review, 52, 164–181. DOI 10.1016/j.cpr.2017.01.006
11. Hamilton, Laura S.; Stecher, Brian M. (2019). Measuring Social-Emotional Skills, Carefully. RAND Corporation / FutureEd, komentář, 2019-02-25 (FutureEd), 2019-02-28 (RAND); verze FutureEd https://www.future-ed.org/measuring-social-emotional-skills-carefully, přístup 2026-11-09. Zdroj online
12. The Brock International Prize in Education (nezjištěno (laureátský profil bez uvedeného data vydání)). David W. & Roger T. Johnson (profil laureátů). brockinstitute.org, přístup 2026-10-09. Zdroj online